Běhali jsme venku na silnici. Na jejím konci, o deset metrů dál, už plynule přecházela do polní cesty. Kolem velkorysé ohrady se slepicemi a kachnami, co si strejda postavil na obecním pozemku, kolem smeťáku, přes zarostlou vinici, kolem sadu čekajícího na restituci dál k lesu, háji, jak mu zdejší říkali.

Běhali jsme venku, když to začalo okolo bzučet a trochu se setmělo, utíkali jsme se schovat za dveře s barevnými muglemi.

Strejda vystrkal kolo z kůlny a dojel na úřad. Dechovková znělka předznamenala hlášení místního rozhlasu: „Komu ulítly včely, jsou u Víznerů na meruňce“.

…

Pán sešťouchl starou královnu i se služebnictvem do bedny s dírkou a třemi plástvemi, kterou si přivezl přivázanou na nosiči mopedu. Zvedl jsem míč pohozený u branky a přihrál bráchovi.