Na jaře mi přišel od známého e-mail: „Popluj s námi na Fastnet!“. Fastnet je kus skály s majákem. Irové mu říkají Carraig Aonair, Osamocená skála. Ti co Irsko opustili během hladomoru na lodích mířících do Států mu zase říkají Slzy Irska.
Posádku nakonec tvořilo pět lidí, což není moc šťastné číslo, znamená totiž jen dvě dvoučlenné hlídky, plus jeden náhradník. Na tak dlouhou plavbu jarním Atlantikem, navíc jedním z jeho nejdivočejších koutů, málo.
Po první noci na moři s bouří a větrem do 50 uzlů a předpovědí pro následující dny jsme naše plány začali upravovat.
Ve zkratce to byla jedna z nejnáročnějších a taky nejkrásnějších plaveb, co jsem kdy absolvoval. Místní vody a pobřeží jsem si zamiloval i přes neustálé mokro, noční teploty něco málo nad nulou, častý déšť, nefunkční topení na lodi a francouzské námořní mapy.
V titulku ale píšu o andělech na VHF. Karel Pšovka jednou kdesi napsal: „Musíme vyplout na moře, abychom se naučili modlit.“ I když neumím jedinou modlitbu, první noc kdy vítr po půlnoci zesílil, místo na předpovědí slibovaných 30 uzlů, na 45 a vlny se zvedly něco přes pět metrů jsem se začal modlit dost intenzivně. Jak později přiznali všichni, modlil se každý člen naší pětky a Dufour 38 jménem Ardiche II se stal malou noční katedrálou na vlnách.
A ti andělé? Ti se ozvali poprvé z rádia s první ranní předpovědí, když jsme už překročili hranici teritoriálních vod Francie a vpluli pod ochranu služebníků jejího veličenstva. V 7:00 se na VHF kanálu 16 ozvalo standardní trojité „All ships“ a hned po něm „Good morning to all the cuorageous on sea. Here is British Coast Guard.“ Následovalo hlášení předpovědi a navigačních nebezpečí. Ten pocit, že vaši zmítanou loďku někdo sleduje spolu s dalšími kdesi na radaru, byl nesmírně uklidňující.
Námořní právo, které víceméně nezměněné platí od poloviny 17. století, dodnes říká, že záchrana života na moři je bezplatná. V Britských vodách ji zajišťuje pobřežní stráž spolu RNLI, The Royal National Lifeboat Institution. V jejích řadách slouží dobrovolníci a stejně tak její provoz je financován dobrovolnými dary. Z deseti liber šterlinků jde 8,5 libry na záchranu životů a 1,5 na akce spojené se získáváním dalších darů.
Až někde v Británii uvidíte jejich kasičku, hoďte jim tam alespoň libru, věřte, že to bude nejlíp utracená £ za celý váš pobyt tam. Až se někdy dostanu zase do bouře, pomodlím se v ní i za vás.